Neff – TMA

Takže Stolek s citróny dočten. Jak bych to tak slovy vyjádřil… jakože dobré, ale úplně se nenaplnila má očekávání. Z mého pohledu kvalita jednotlivých povídek kolísavá. Některé přímo hltáte a vtáhnou do děje, jinde linka příběhu lehce klopýtá a vleče se. Ale takové to asi bude i s partnerskými vztahy, stářím a blížící se smrtí. Shrnuto a podtrženo se to čte dobře a tato poměrně útlá kniha inspiruje k zamyšlení. Ten „vtip a vhled do duše člověka“ zmiňovaný v recenzích je spíš ironické rýpnutí do těch lidských tužeb. No a po dočtení jsem se vrhnul na dlouho odkládanou knihu od Ondřeje Neffa – Tma.

Pokračování textu Neff – TMA

Vzpomínka ze Sardinie: Torbato Brut Cuvée 161 Terre Bianche, Sella & Mosca

Z loňské cesty na Sardinii jsme si samozřejmě přivezly nějaké ty lahve vína. O co více je to komplikované při letecké přepravě, o to lépe pak doma chutnají. Do kufrů jsme nacpali 9 lahví a na letišti koupili další dvě…

Pokračování textu Vzpomínka ze Sardinie: Torbato Brut Cuvée 161 Terre Bianche, Sella & Mosca

Místnost a Stolek s citróny

Vzhledem k tomu, že patřím k pravidelným čtenářům Nového Prostoru, využil jsem jejich literární doporučení, jako nápovědu pro Ježíška při sepisování objednávky pod stromeček. Po brutálním znehodnocení balícího papíru, které následovalo po odhalení dvou balíčků tvaru knihy, na svět vykoukly dvě knihy. Teda ono jich ve finále bylo víc, ale o tom zase až příště.

Pokračování textu Místnost a Stolek s citróny

Toskánsko, část třetí

Siena, Itálie
Siena, Itálie

6.9. dopoledne jsem opět vyrazili do Sieny, prošli se, dali si zmrzlinu (zkuste určitě tu s panna cottou) a poměrně brzo odjeli, protože město se zaplnilo autobusy s důchodci. Projeli jsme krásnou krajinu a sebevražedné silničky v Chianti a zamířili do Florencie. Opět jsme využili služeb Airbnb a ubytovali se kousek od centra. Pěšky jsme to měli cca. 10 min k hranicím historického centra, takže jsme auto odstavili na parkovišti a chodili pěšky. První prohlídku Florencie jsme absolvovali v podvečer. Nerad bych, aby to vyznělo příliš rouhačsky, ale ve srovnání s relativně ospalou Sienou, Pienzou, Volterrou atd. prostě první dojem nebyl úplně oslnivý. Florencie je prostě velké město se vším, co k tomu patří. Víc jsme si všímali i těch nových částí města, velkoměstské šedi a špíny. Samozřejmě to následně vynahradí historické centrum, ale to je zase plné turistů 🙂 Každopádně jsme se moc dobře najedli a hezky prošli. Santa Maria del Fiore je prostě neskutečně monumentální. Na místním tržišti před kostelem Santa Maria Novella, kde zrovna končil trh se nám podařilo koupit 3 vína po 3 eurech (rosé bylo skvělé!) a ty jsem sebou tahal po zbytek večerní procházky. Nemohli jsme minout slavný most Ponte Vecchio.

Santa Maria del Fiore
Santa Maria del Fiore
Ponte Vecchio
Ponte Vecchio, Florencie

 

 

 

 

 

 

Pokračování textu Toskánsko, část třetí