Pár fotek ze Slovenska

V květnu jsme se s pár lidma rozhodli jet zrelaxovat na Slovensko, kousek od Liptovského Mikuláše. Cestou tam (i zpátky) jsme se stavili v salaši Krajinka před Ružomberkom. To už je myslím povinná zastávka pro většinu turistů. Byli jsme tam už před dvěma rokama a jídlo bylo skvělé. Ani tentokrát nezklamali. A třešničkou na dortu jsou tvarohové buchty. Famózní, čerstvoučké… prostě fakt jo.

Pár dní jsme strávili povalováním, grilováním, popíjením vína a výlety po okolí. Pokud zabloudíte do Liptovského Mikuláše, tak bez výmluv zamiřte do Aurelica coffee. Pecka.

Pár fotek na památku.

Toskánsko, část třetí

Ponte Vecchio
Siena, Itálie
Siena, Itálie

6.9. dopoledne jsem opět vyrazili do Sieny, prošli se, dali si zmrzlinu (zkuste určitě tu s panna cottou) a poměrně brzo odjeli, protože město se zaplnilo autobusy s důchodci. Projeli jsme krásnou krajinu a sebevražedné silničky v Chianti a zamířili do Florencie. Opět jsme využili služeb Airbnb a ubytovali se kousek od centra. Pěšky jsme to měli cca. 10 min k hranicím historického centra, takže jsme auto odstavili na parkovišti a chodili pěšky. První prohlídku Florencie jsme absolvovali v podvečer. Nerad bych, aby to vyznělo příliš rouhačsky, ale ve srovnání s relativně ospalou Sienou, Pienzou, Volterrou atd. prostě první dojem nebyl úplně oslnivý. Florencie je prostě velké město se vším, co k tomu patří. Víc jsme si všímali i těch nových částí města, velkoměstské šedi a špíny. Samozřejmě to následně vynahradí historické centrum, ale to je zase plné turistů 🙂 Každopádně jsme se moc dobře najedli a hezky prošli. Santa Maria del Fiore je prostě neskutečně monumentální. Na místním tržišti před kostelem Santa Maria Novella, kde zrovna končil trh se nám podařilo koupit 3 vína po 3 eurech (rosé bylo skvělé!) a ty jsem sebou tahal po zbytek večerní procházky. Nemohli jsme minout slavný most Ponte Vecchio.

Santa Maria del Fiore
Santa Maria del Fiore
Ponte Vecchio
Ponte Vecchio, Florencie

 

 

 

 

 

 

Pokračovat ve čtení „Toskánsko, část třetí“

TOP Víno Slovácka 2015

O víkendu jsme byli doma na Moravě. Když je příležitost, tak moc rád zavítám v blízkém okolí na nějakou akci spojenou s vínem a akce TOP Víno Slovácka 2015 v Polešovivích (program) zněla více než lákavě!

Start degustace ve 14.00 jsme nestihli a do areálu školy jsme dorazili až okolo 16. hod, kdy u vzorků byla dost tlačenice. Vzali jsme každý po vzorku a přesunuli se k amfiteátru sledovat folklorní vystoupení.

TOP Víno Slovácka 2015
TOP Víno Slovácka 2015

Pokračovat ve čtení „TOP Víno Slovácka 2015“

Toskánsko, část druhá

Toskánsko je pamětihodnostmi opravdu přeplněné. Člověk o památky zařazené mezi světové kulturní dědictví UNESCO přímo zakopává. 5.9. jsme vyrazili na jih, směr Val d’Orcia, což je ta oblast, kterou všichni znají z obrazů a fotografií. Prostě Val d’Orcia = Toskánsko. Minimálně co se týče obrazové dokumentace. Naším prvním cílem bylo městečko Pienza, které je (stejně jako celá oblast Val d’Orcia) zařazeno mezi světové dědictví UNESCO.

Pokračovat ve čtení „Toskánsko, část druhá“

Toskánsko, část první

Jak naplánovat dovolenou tak, aby si při ní všichni přišli na své? Autem nebo letecky a na místě půjčit auto? Hory nebo moře? Hory jsme si splnili dovolenou v Nízkých Tatrách (srpen 2014, Mýto pod Ďumbierom), takže zbývalo naplnit jiné tužby. Historická města, dobré jídlo, víno, kafe, malebná krajina, termály a moře. Toskánsko!

Chtěli jsme toho poměrně hodně stihnout a vidět větší část Toskánska. Plán byl přenocovat na 3 různých místech a projet okolí. Začali jsme až na jihu u Sieny, pak jsme se přesunuli do Florencie a nakonec do okolí Pisy a malebného města Luca.

V úterý 2.9.2014 po práci jsme vyrazili autem směrem na jih. Vzhledem k délce cesty a tomu, že jsem řídil sám, jsme naplánovali cestou přespání v Německu, téměř u hranic s Rakousekem v městečku Bad Feilnbach ve standardním „gästehaus“. Dorazili jsme vzhledem k nekonečným pracem na silnici pozdě, takže jsme vzbudili paní domácí, která nám neochotně otevřela a pustila nás dovnitř s tím, že všecko vyřídíme ráno. Ráno jsme zaplatili a vyrazili na snídani – kafe a croissant a pak šup do Itálie.

Kupodivu se nám podařilo najít první ubytování bez problémů, což bylo vzhledem k odlehlosti místa docela překvapení. Dům je skoro na konci takové polní cesty, kde by se uplatnil pohon 4×4 a vyšší podvozek. Ubytování jsme vybrali přes Airbnb a byla to naše první zkušenost s tímto serverem. Musím říct velmi pozitivní zkušenost, takže doporučujeme. Hledali jsme klasický kamenný toskánský dům a podařilo se. Majitelka byla ve středních letech a bydlela v zadní části domu. Celou dobu jsme o ní vůbec nevěděli. Dělal vlastní olivový olej a malou karafu nám dala na ochutnání. Samozřejmě jsme si před odjezdem litr koupili, byl výborný! Ubytování bylo moc pěkné. Byla to vlastně jedna obrovská místnost s kamenným sloupem uprostřed. Do té místnosti se vlezl obývák, ložnice i kuchyně. Koupelna a šatna byly samostatně. Protože bylo teprve po poledni, tak jsme zrovna vyrazili na procházku do Sieny. Parkoviště jsme našli v pohodě a dokonce zadarmo. Dorazili jsme zrovna v době siesty, takže prakticky všechno bylo zavřené. Během bloumání městem nám vyhládlo a restaurace začaly konečně otvírat, takže jsme zapadli do boční uličky a vychutnali si místní kuchyni. Tagliatelle a kuřecíma játrama byly super. Kafe taky. Nicméně většina kávy, kterou jsme v Itálii vypili byla spíše klasického typu – hořká. Pražské hipsterské kavárny už překalibrovaly moje chuťové buňky na spíše ovocitější, kyselkavější druhy káv, takže se kávový orgasmus na jihu Evropy nekonal.

Ubytování poblíž Sieny
Ubytování poblíž Sieny
Výhled na Sienu
Výhled od domu
Naše ubytko
Naše ubytko
Siena
Siena
Siena
Siena
Siena
Siena

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Relativně brzo jsme se vrátili do našeho dočasného bydliště a rekapitulovali den na terase za popíjení vína. Na začátku září už to ale úplně na sezení venku v tričku s krátkým rukávem není, je lepší se přiobléct. Večery jsme obecně věnovali čtení, povídání si a vymýšlení, kam pojedeme zítra.

Monteriggioni
Monteriggioni

Takže 4.9. jsme viděli Monteriggioni, San Gimignano a Volterru. Monteriggioni jsme zahlédli už po cestě, ale v průvodci (Lonely Planet) o tomto městečku nic nebylo. Pravda, je to tam opravdu maličké. Bylo tam málo turistů (vyrazili jsme vcelku brzo), takže jsme kromě obhlídky hradeb vychutnali taky kafe na náměstí. Monteriggioni je vlastně malá pevnost na kopci kousek od Sieny. Překvapilo nás, že je zmíněno např. v Božské komedii od Danta Alighieriho.

Moc jsem tam toho ale nenafotil. Pro správné zachycení atmosféry bych potřeboval širokoúhlejší objektiv. Takže snad příště. Rozhodně ale doporučujeme krátkou zastávku, pokud jedete kolem. Když jsme vyrazili směrem do San Gimignano, tak bylo stále relativně brzo, ale i přesto tu bylo dost plno.

San Gimignano
San Gimignano
San Gimignano
San Gimignano

 

 

 

 

 

 

Turisticky je to opravdu profláklé místo, především kvůli obranným věžím, které mě připomenuli věže z Gruzie. Nepochopil jsem, proč celé jedno malé pěkné náměstíčko bylo přecpané stánkama, kde prodávali nějaké hadříky a boty apod. Město to není velké a čekal bych, že uvidím spíš historické domy, než stánkaře. Hlad jsme zahnali čerstvým sandwichem s bresaolou. To byl jediný fajn stánek, který jsme v San Gimignanu potkali.

04092014-0173Následoval přesun do města Volterra. Tam se nám opravdu moc líbilo. Panovala tam zvláštní atmosféra, jako před bouřkou. Bylo trošku zataženo a jakoby něco viselo ve vzduchu. Město bylo poloprázdné. Navštívili jsme Palazzo Viti. To se opravdu nedá popsat slovy. A fantastická zmrzlina s ricottou završila úžasnou procházku městem. V okolí Volterry je nádherná krajina, takže jsme užívali opravdu pohádkových výhledů do okolí.

Okolí Volterry
Okolí Volterry
Okolí Volterry
Okolí Volterry
"O" jako Volterra?
„O“ jako Volterra?