Druhý týden v Nizozemsku

Tentokrát jsme odlétali už v neděli, protože jsme se museli dostat vlakem z Amsterdamu do Groningenu, což trvá cca. 3 hod. Cesta proběhla v klidu, ale museli jsme kousek busem, protože se spravovala trať – největší překvapení bylo, že sněžilo! Zrovna když jsme se vlekli z busu na vlak, tak na nás padaly sněhové vločky.

Shodou okolností je naše kancelář v Sappemeer, což kousek od Groningenu, kde jsem v roce 2005 jeden semestr studoval. Moc jsem se těšil na návrat. Groningen je krásné město. Studentské město. Eden City Hotel je kousíček od centra, takže poloha fajn, ale samotný hotel není žádný zázrak. Standard pokoj nemá zadarmo internet, takže s notebookem pěkně dolů do haly/restauračky. Taky na zácloně bylo nějaké svinstvo a koupelna byla malá. V principu žádný problém, ale zvyknul jsem si na Van Der Valk standard, který je přece jen znatelně vyšší. Cenou se od sebe moc neliší. Eden City Hotel má zas na chodbě mašinu na kafe a čaj, takže můžete vypít neomezené množství standardní automatové kávy nevalné kvality.

Bylo už celkem pozdě, když jsme dorazili do Groningenu, ale stejně jsme vyrazili na rychlou obhlídku večerního města a na večeři – hranolky ve FEBO hnedka na rohu hlavního náměstí Grote Markt. A ještě samozřejmě úvodní pivko v Drie Gezusters (Westmalle Triple), což je několik propojených domů na náměstí, kde jsou hospody a bary. Vlastně jedna velká hospoda. Po pivku jsme zamířili k hotelu, ale když jsme šli kolem jednoho baráku, tak nás upoutala muzika. Mrkneme dovnitř. Každou sobotu a neděli tam hrají zadarmo nějaké kapely. Pruim City, v hlavní ulici směrem na náměstí. Ten večer hráli Beever – eighties with a twist. Předělávky písniček od Michaela Jacksona, Franka Sinatry, Simon and Garfunkel, Men at Work etc. V klubu prakticky nikdo nebyl, tak jsme sedli před pódium a dali si pivko. Borci z kapely si to evidentně užívali, celkem řádili a muzika byla na fajnová. Tak jsme tam zůstali zhruba do půlnoci a ještě dostali cdčko od zpěváka 🙂 Míra neprozřetelně navrhnul panáčka meruňky před spaním… když sme dopili pulčana, tak sa šlo spat.

Drie Gezusters, Groningen
Drie Gezusters, Groningen

Vstávání bylo krušné, ale nějak jsme se okolo desáté dotřepali do kanclu v Sappemeer, kde jsme se snažili vytvořit dobrý první dojem na kolegy, kterým přebíráme práci (přesun kanclu z NL do Prahy, snížení nákladů). Ronald a Marion byli ale naprosto výborní a hnedka první den jsme se dost nasmáli, vypili nějakou polévku ze sáčku (Míra několik) a dali pěkně po holandsky kafe. Práce vypadala zvládnutelně, začali jsme pomaličku polehoučku. V pondělí po práci jsme nebyli schopni ničeho, tak jsme jen u Turka pojedli döner menu a šli spat.

Úterý v práci opět pohodička. Po práci jsme se rozhodli prozkoumat místní hospody a pivní speciality. Je běžné, že v hospodě je na čepu 6-8 pivek a dalších klidně 30 mají v lahvích. Na doporučení jsme zkusili Drie Uiltjes, ale kouřilo se tam a bylo tam celkem prázdno. V úterý se toho moc neděje. Dali jsme u jiného Turka večeři – turecká pizza za 5 euro. Fantazie. Následoval přesun do O’Ceallaish Irish Pub (ochutnávka pivek Duvel a Hertog Jan), kde bylo příjemněj. Pak ještě Chaplin’s Pub (fantastické pivo Triple Karmeliet), kde jsem v roce 2005 byl na pivo s našima, když byli na návštěvě Ale trošku se to změnilo. Skoro ve všech holandských kavárnách a hospodách se nekouří. Tady měli vzadu místnost oddělenou sklem, kde se mohlo kouřit. Chaplin’s Pub můžu fakt doporučit. Příjemné místo a mají vtipné pisoáry

Chaplin's Pub
Chaplin's Pub

Středa v práci klasika. Pohodička. Na oběd hranolky a eierbal (vařené vajco obalené v těstíčku s cibulí). A večer pak koncert Hurts. Já od nich znal jen jednu písničku (díky Ivi!), ale když mají koncert 5 minut pěšky od hotelu, tak se nedalo odolat. Už předkapela byla výborná, Holanďanka Pien Feith. Samotní Hurts se předvedli perfektně. Dobrá show. Skončilo se už v 23hod, tak jsme skočili ještě do Chaplin’s Pub na pivko.

Ve čtvrtek, prý nejlepší den na pařby, jsme začali velice dobře – Hollandse nieuwe (syrový sleď), kibbeling a Vlaamse Friet na večeři.

Hollandse nieuwe
Hollandse nieuwe

V Bellevue Cafe, což byl solidní pajzlík pro místní, dva točené Heinekeny na rozjezd. Btw. chutnaly fakt dobře. Nechtěl jsem tomu věřit, ale bylo to snad jiné pivo než se pije v ČR. Následně jsme chtěli do Simplonu, což je hostel a vedle toho aj club. V Simplonu měla gratis koncert nějaká místní poprocková kapela a zároveň v jiném sále byl dj contest. Mě osobně se ta kapela moc nelíbila, tak jsem zapadnul na dj contest a užíval si to. Časem se to celkem zaplnilo. Jednotliví djové měli různou kvalitu. Místní mlaďoch hrající nějaký house byl asi hvězda večera, na toho se pařilo nejvíc. Výborný sound. Tak jsme zapařili, dávali pivka a na hotel dorazili po půl druhé…

DJ Contest:

V pátek jsme měli v práci zkrácený den, protože jsem se musel dostat na 20.30 do Nijmegenu (3hod vlakem) a Míra jel za rodinou. V Nijmegenu se totiž konalo cd release hiphoperů Zo Moeilijk a tam jsem nemohl chybět, když už jsem byl v Holandsku. Cesta byla psycho, protože okolo 17hod všichni Holanďani někam jedou. Vlak byl neuvěřitelně nacpaný, takže jsem až do Zwolle stál. Pak jsem si díky bohu sednul. Z nádraží je to k Doornroosje asi 15 min pěšky a našel jsem to bez problémů. Na programu, který visel vevnitř na stěně mě čekalo jedno míň příjemné překvapení – start akce v 21hod, v 22 hod začínají hlavní hvězdy večera Zo Moeilijk, takže jsem začal tušit nějakou zradu. Akci rozjeli poměrně tradičně Noiz Boiz, následoval D.Lipps a Skinto, Nebulon, pak výborní Boef en De Gelogeerde Aap, Zwart Licht a dokonce Sticks a Rico. Byl jsem jak v Jiříkově vidění. Věděl jsem, že má dorazit prakticky celý ansamble FTG, ale vidět na živo (i když jen chvíli) legendární propagátory hiphopu v Nizozemí je zážitek. Sticks a Rico byli členové Opgezwolle, pionýrů holandského hiphopu. Pak drobná pauza a s velkou slávou místní hvězdy Nosa, Rosco a Nikes. Nové album zní dobře. V interview tvrdili, že se chcou zbavit duister imago – svého temného image, ale nemyslím, že se od něj příliš vzdálili. Ale uvidíme, až si to poslechnu pořádně. Show výborná, obzvlášť Nosa podával fantastický výkon a bylo na něm vidět, že si to královsky užívá. Nicméně borci to okolo půlnoci zabalili s tím, že máme zůstat lekker chillen a oni že se tam taky tak nějak budou pohybovat. Hrál DJ Cream, který pouštěl solidní muziku, ale sál se začal vyprazdňovat. Někdy okolo půl jedné dorazili ještě borci z DuvelDuvel a společně se Zo Moeilijk ještě dali 2-3 písničky, ale už pro poloprázdný sál. V 1 v noci už zavřeli bar v sále a byl otevřený jen jiný bar v budově. A já měl problém , protože můj první ranní vlak jel v 6.45. Koupil jsem hnedka na místě nové cdčko Nieuwe Moves a když kolem probíhal Rosco, tak jsem ho odchytil a nechal si ho podepsat 🙂

Vyrazil jsem bloudit do města a hledat, čím bych se zabavil. Dal jsem hranolky a kebab v nějakém tureckém bistru, ale byli tam samé socky, tak jsem hledal radši vypadnul a našel jednu restaurant/lounge/club. Vevnitř to ale bylo tragické. Poloprázdné, posh, samí pozéři a luxusní štětky. Parket prázdný a já byl málo opit na to, abych tam tančil sám. Měl jsem pocit, že se tam nikdo nebavil. Jen na sebe všichni čuměli, dávali si drahé drinky a nudili se. Bylo tam teplo a muzika, takže jsem tam vydržel až do zavíračky ve 4. Vyrazil jsem ještě směrem na náměstí, ale většina hospod už byla zavřená. V jedné uličce u náměstí se ještě pařilo. V Nijmegenu evidentně taky slaví carneval. Ale už se mě nechtělo mezi lidi, byl jsem utahaný a nejradši bych spal. Vedle bylo zase turecké kebab bistro, tak jsem si dal ve 4 ráno kafe a sednul si k novinám. Byl jsem tam jediný host. Pro jistotu jsem se o půl páté zeptal borce, co obsluhoval, kdy zavírají a on říkal, že mám být klidný. Týpek byl z Iráku, Kurd, co už 8 let žije v Nijmegenu. Dal jsem si čaj, on taky, přisednul si a pokecali jsme. Neměl naprosto tušení, kde leží ČR, tak doufám, že jsme se navzájem něčemu přiučili. Cestu vlakem jsem bohužel neprospal. Nevím proč, ale nemohl jsem pořádně usnout. Takže jsem celý šťastný ulehl v sobotu v 9.45 na hotelu do postele.

Vzbudil jsem se ve 15 a vyrazil udělat pár fotek do města. Byl jsem ale vyřízený, tak jsem to nelámal přes koleno, mrknul na hotelu na HIMYM a Top Gear, přečetl pár stran z Bratři Karamazovi a usnul.

Vismarkt
Vismarkt

Groningen
Groningen

V neděli jsem to pojal taky velmi relaxačně. Serfoval na netu a pak jsem vyrazil na nákupy, protože byla koopzondag – nákupní neděle. V Nizozemsku jsou v neděli obchody zavřené. I supermarkety. Jednou měsíčně, první neděli v měsíci, mají ale obchody otevřeno a pak vypuká nákupní šílenství. Ulice jsou plné, na náměstí trh (hadříky, ale aj fantastické hranolky a nejrůznější ryby) a všichni nakupují. Ve Free Record Shop jsem podlehl a koupil 3 dvdčka. 2 filmy, co už jsem viděl, ale musím je mít na origo dvd.

Večer dorazil Míra z návštěvy u rodiny a šli jsme na jídlo a na pivko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..