Moje druhá kniha od Michiela. Podle mě rozhodně lepší než Nachtvoorstelling.
Op de dansvloer werd gedanst. Aan de bar werd gedronken. Zuipen of neuken, dat was de kwestie. Kniha vypráví o mladíkovi jménem Joost van Naaster. Joost je „een doodgewone niemand„, který bydlí v podkrovním bytě, studuje práva, pije a snaží se být spisovatelem. Joost má problém. Podepsal nájemní smlouvu, ve které stojí, že nemusí platit nájem, ale musí během pěti let napsat román. Zní to jednoduše, ale čas plyne a na psaní stále není čas.
Nebo je to tím, že není o čem psát? Nepomůže ani kamarád Daniël (gay) a Helena (učitelka). S oběma se opíjí, tráví volný čas a snaží se zapomenout na smrt Evy. Eva byla jeho kamarádka ze sousedství a spolužačka. Joost Evu nechápal. Eva byla do Joosta zamilovaná.
Eva se pokusila o sebevraždu. Eva umřela. Má Joost napsat román o její smrti? Spíš by měla otázka znít, jestli se Joost může přenést přes pocit viny. Může spisovatel napsat příběh bez toho, aby ho sám prožil?
Minulost promíchaná se současností. Blouznění s realitou. Hledání opravdového příběhu, který by stálo za to vyprávět.
Rating: 










Posts
To by mě zajímalo, jestli bych se svojí znalostí holandštiny z takové knihy něco měl a jestli by mě to třeba někam posunulo… co myslíš?
05 12 2009 @ 4:10 pm
Pane, asi by to chtělo hodně práce se slovníkem. Já si u toho taky vždycky listuju… ale na katedře máme aj pohádky pro děcka, tak se stav si něco pučit. To tě určitě někam posune
06 12 2009 @ 10:24 pm
Sprookje, zeg je…
Tak to já se poptám!
07 12 2009 @ 12:01 am